Zvláštní doba žádá si zvláštních prostředků. Může nám být sice dobře, tedy neschází-li nám knihovna se zahradou. Ale pedagog, vzdálen od svých studentů, je nutkán i nadále učit, aspoň nějak. A tak jsme se na fakultě pohnuli k tomu, abychom začali takovými minipřednáškami, které jsme nazvali S knihovnou za zády (a mohl bych dodat, že se zahradou za oknem, aspoň někdo tedy). A třeba nám to vydrží, až bude virus udolán, a nabyté kompetence (haha) z natáčení pořadů se budou hodit i pro normální provoz. Tedy můj první výkop, něco málo o svatém Ambrožovi a milánských Velikonocích na konci čtvrtého století. Učím se tím, že učím (jak se to ostatně stalo podle jeho vlastních slov Ambrožovi).

© 2021 David Vopřada. Všechna práva vyhrazena.